Jdi na obsah Jdi na menu
 


Co se u nás událo nového...


Jsme přihlášení ve třech soutěžích. Budeme moc rádi za vaše hlasy.
1.soutěž, 2. soutěž, 3. soutěž


16. srpna 2008

Dneska pro vás mám další aktuálku. No za posledních jedenáct dní se toho u nás událo strašně moc, ale sem budeme informace přidávat postupně, protože není čas. Můžete se těšit na nové fotečky zvířectva a taky na moje fotečky v bazénu, z dlouhé šestnácti kilometrové procházky k rybníku Horáčku, na fotky mimin, a spoustu dalších.
Minulý týden byla panička u své sestřenky, která je majitelkou mojí maminy Cleopatry Via Brunensis alias Týny. Paničce to nedalo a mrkla se k Týně do rodokmenu a nestačila zírat. Zjistila že její otec a můj dědeček je úspěšný
Interchampion Royal Standard Tankaram. Tak už prej ví po kom jsem tak chytrej. No a taky se byla mrknout na mýho taťuldu, ten je prej uplně stejnej jako já akorát já mám hlavu po mamince a taťka je trošku tmavší jak já a taky větší. Co nevidět tu s paničkou založíme sekci moji rodiče a přidáme jejich fotečky.
Taky nesmím zapomenout na dva nové členy naší smečky. Jsou to dvě koťátka. Mrknout se na ně můžete na
jejich stránce.
Včera k nám přijela sestřenka s manželem, který mě přišel postavit mojí boudu. Vzali sebou i moji maminu Týnu. Pěkně spolu řádíme, že panička nestačí ani zírat. Tak dobře jsem si s nikým ještě nepohrál :). Dneska se ještě chystáme na společnou prochajdu na pole a do lesa a pokud nám to vyjde tak půjdeme s paničkou ještě na koupák.
A aby vám to nebylo líto, tak jsme přidali moje nové
fotoalbum




Dovolená Egypt Hurghada, hotel Golden 5
15. - 25. července 2008

Ahoj, tak se po dlouhé době zase hlásíme. Nejdřív se musím omluvit, že jsme sem dlouho nic nedali, protože panička byla na dovči v Egyptě a já jsem byl doma úplně sám a ťukat na klávesnici neumím, takže jsem nemohl sám nějaký info vykouzlit.
Než předám slovo paničce, aby vám povyprávěla jak se měla na dovči, tak se vám musím pochlubit, že už se konečně začíná pořádně připravovat místo na mou boudu, na fotky se můžete mrknout zde. Včera páníci dláždili vchod před boudou a místo kde bude bouda stát zaizolovali.
Jo a prej dostanu od paničky prázdninovej dárek. Dneska přišel na poštu bazén, který pro mě objednala, jako já nevim co to je, ale prej se mě to bude líbit, tak se nechám překvapit. No a teď předávám slovo paničce



Na dovolenou jsem letěla s mými rodiči a kamarádkou Míšou. Cesta začala pěkně divně. Měli jsme letět z Brna v 13. 05, ale volali nám z letiště, že je let spožděný o dvě hoďky. Tak jsme se tam vydali, teda až o dvě hodiny pozdějc. No samozřejmě, že tam mělo letadlo ještě spoždění a z Brna jsme odlítali po čtvrté odpoledne. V letadle nám řekli, že v Egyptě naložili naše turisty do jiných letadel a málem s nimi odletěli...
Jinak let byl v pohodě jako vždy akorát trošku nuda čtyři hodiny sedět a nic. Na letišti v Hurghadě jsme si koupili víza a šli jsme do autobusu, který nás měl odvézt do hotelu Golden 5 City.
V hotelu dal taťka na recepci recepčnímu bakšiš 30 USD aby jsme měli pokoje blízko sebe. Zavedli nás kdesi, kde nešla elektřina a klimatizace takže tam bylo na zdechnutí. Místo dvou pokojů nám dali apartmá. My jsme tam ale nechtěli být kvůli tomu, že nešla klimatizace, tak jsme šli na recepci oznámit, že chceme jinej pokoj. Tam se s nima taťka dohadoval víc jak 2 hodiny a stejně nic nevyřešil, takže jsme od dvanácti večer až do půl paté do rána seděli na recepci. Nakonec nám jejich ředitel dal jen na jednu noc společnej pokoj s tím, že nám ho druhej den vymění.
Pokoj byl v hlavní budově a bylo to apartmá jak pro prezidenta. Veliký prostorný místnosti, plazmová televize, všechno pozlacený, no prostě mazec. Druhý den nám ho sebrali a dali nás do zahrad hotelu, do komplexu Paradise. To už jsme měli dva pokoje, ale nebyli vedle sebe. Měli jsme to od sebe zhruba dvacet metrů. Nakonec jsme byli rádi, že nebydlíme v apartmá v hlavní budově, protože to bylo moc daleko od pláže a taky bychom se nemohli v koupelně všichni čtyři vystřídat.
Jinak náš hotel se jmenoval Golden 5 City. Je to komplex pěti hotelů a to: Golden 5, Paradise, Emerald, Diamond a Al Mas Palace. My protože jsme měli all inclusive jsme se mohli stravovat v jakémkoliv z těchto hotelů. Na večeři jsme chodili do Diamondu a na snídani do Golden 5, no a obědy a svačiny jsme měli na pláži v restauraci Sea Rock. Hotel byl super, nádherný zahrady, dva veliký bazény, pět tobogánů, mezi pláží a baznény byla udělaná nádherná laguna, přes kterou jsme chodili po kamenném mostě, který lemovali sochy zlatých lvů. Moře bylo čistý, na některých vstupech s korály, ale byl tam i písčitý vstup. Jeho teplota byla určitě vyšší jak 30°C a teplota vzduchu ve stínu byla větší jak 39 °C. Vlny v moři teda nic moc, v Turecku byli větší no a v Tunisku jsme taky už nějaký ty vlny zažili. Pláž byla čistá no prostě super.
Akorát já jsem měla dovolenou pěkně pokaženou, protože jsem čtvrtý den dostala faraona (střevní potíže - průjmy, ale hlavně nesnesitelný křeče), který se mě drží ještě teď v česku. Nejhorší bylo to, že tam měli plno lákavých jídel a hlavně chutných jídel a já jsem musela být jenom o chlebu a palačinkách, protože kdybych snědla něco jinýho tak bych se z těch křečí zbláznila. No a taky jsem se tam strašně nudila, protože tam  se mnou nebyl Chester. No, ale pobyt jsem si zpříjemnila knížkou o Čachtické paní a pak časopisy Svět psů, Pes přítel člověka a Psí kusy.
Taky jsme jeli na dva výlety. Ten první byl výlet lodí s proskleným dnem, kde jsme viděli korály a rybičky no a ten druhý byl výlet do Luxoru (na pyramidy do Káhiry jsme nejeli, protože jsme se tam byli podívat, když jsme byli v Egyptě minule). Do Luxoru trvala cesta 5 hodin. Když jsme jeli tak silnnice byla lemovaná pouští a horami. Na jedné zastávce nás u autobusu čekali bedujínky se svými dětmi a žebrali o peníze. Měli tam sebou velbloudy, oslíky a malá kůzlátka. Za fotku s nimi chtěli zaplatit jednu libru ( na naše je to 3,20 Kč).
Až jsme přijeli k prvnímu městečku, tak okolo silnice byli nilské zavlažovací kanály, kde si lidé chodili pro vodu na vaření, taky tady prali oblečení, házeli do vody odpadky a taky jsme tam viděli tři mršiny krav, které tam plavali.
Ke zvířatům se tam celkově chovali dost špatně.
Naše první zastávka byla v Údolí králů, kde jsme se šli podívat do hrobek faraonů, byla tam i hrobka Tutanchamona. Bohužel se nesmělo uvnitř hrobek fotit, tak máme fotky jenom zvenčí. Pro informaci teplota v údolí králů přesahovala ve stínu 60°C. Odtud jsme se zastavili u Memnonových kolosů - dvě sochy faraonů a pak jsme jeli do chrámu bohyně Hatšepsut. Tady byli okolo stánky s různými soškami a po taťkovi chtěl jeden egypťan aby si koupil malou sošku z žuly (i když to žula nebyla - bylo to ze sádry) za 100 USD. Taťka se ho nemohl zbavit a egypťan ho provázel až celou cestu k autobusu a že byla dost dlouhá:D. Odtud jsme se vydali do alabastrové dílny, kde se dali koupit věci z alabastru, jantaru, žuly a dalších kamenů. Pak následovala jízda do Karnaku, kde byli u brány tři psi. Dvě fenky a jeden pes. Jedna fenka byla březí, bylo mě jich strašně líto, protože byli strašně vychrtlí a neměli co na pití a na jídlo. Náš egyptský delegát Nabil jim donesl pití aby utišili žízeň. V Karnaku, bylo plno zajímavých kreseb a hodně jsme se tam o nich dozvěděli. No a nakonec jsme jeli do Papyrus institut, kde se vyrábí papyrové svitky a můžete si zde koupit papyrus s různými egyptskými motivy. 
Tohle byla naše poslední zastávka a jeli jsme zpátky do hotelu.

Jinak jsme se celé dny vyvalovali především na pláži a koupali jsme se v moři. A když se nám chtělo tak jsme šli na tobogány.
Večer jsme chodili do místních obchůdků, nakupovat různé suvenýry. Většinou jsme chodili do krámku King Tut, kde Míša koupila dvě vodní dýmky a tabáky a i já jsem si tam koupila nějaké suvenýry.
V areálu hotelu byl pes, který tam zřejmě nikomu nepatřil, tak jsme mu tam nosili salámky.
Před hotelem jsme měli tančící fontánu, natočila jsem ji tak se můžete podívat na video.
No a to je asi z našeho pobytu v Egyptě vše.
Fotky jsou zde a tady





13. července 2008

Přidáváme s paničkou další várku fotek. Tentokrát nové fotky králíčků od Fifiny, ty najdete zde a fotky králíčků od Zajdy, ty jsou zde. V úterý se narodili králíčci Sisině, je jich celkem šest, tak se na ně můžete mrknout tady. Pak jsme přidali pár fotek k Fíkovi, takže se na ně podívejte. Taky máme novou fotogalerii králíčků dubňáků a březňáků, tak se na ně podívejte zde a tady. Mix fotek doplnila také mě do fotogalerky.
Panička konečně doplnila informace na stránce štěňata, tak se tam mrkněte. Ve čtvrtek se na ně byla zase podívat.
No a včera naše Betyna oslavila svoje jedenácté narozeniny. Dostala od paničky dort a dva kuřecí pařátky. Takže jí s paničkou a celou naší smečkou přejeme ještě jednou všechno nejlepší a hlavně pevné zdraví. Fotky z oslavy najdete zde a video zase tady.
A včera jsme ještě zase byli na koupališti, panička si vzala foťák takže máme zase fotky a dvě nová videa. Na druhém videu jde pěkně vidět jak se pro aport dokážu potopit :) a je to taky krásně vidět i na fotečkách



9. července 2008

Přemluvil jsem paničku, aby jsme šli na koupaliště zaplavat si. Máme ho tu v Nížkovicích u lesa, ale není to obyčejné koupaliště, je to koupaliště přírodní, takže celej bazén je vybetonovaný a voda do něj natéká z lesa. Vodička je nádherně čistá a jde vidět až na dno, které je hluboké 5 metrů. Moc vody tam zatím není, protože se koupaliště začalo napouštět moc pozdě, ale mě to nevadí, já vlezu všude.
Málem jsme tam, ale nešli, protože začalo, pršet, ale byla to jenom přeháňka, takže jsme mohli vyrazit směr koupaliště.
Když jsme tam došli, tak začalo zase pršet. No mě to nevadilo, já jsem si hnedka vlezl do vody a páníci se schovali pod střechu a odtama mě házeli dumíky. Nejdřív ten těžší a až jsem se trošku unavil, tak jsem nosil jen půlkilovýho dummyho.
Panička měla strašnou radost, že jsem jí dummíka přinášel hned a bez otřepání, pěkně jsem prý předsedal a ani moc nepřekusoval. A taky jsem dummíka pěkně držel a dokonce ani když jsem šel na záchod :D.
Nikdy jsem totiž paničce aport z vody nechtěl donýst, vždycky mě totiž házela klacky a než jsem jí je donesl tak jsem je rozkousal na malé třísky. Ono se to tak skvěle žužlá:)
Ale dummíky žužlat moc nemůžu, ale zase se mě nosí líp jak ty klacky, takže mě bude panička pořizovat ještě další dumíky.
Bylo to moc super a už se těšim až se bude se mnou panička koupat :)
Panička nafotila spoustu fotek a taky má nějaký videjka




27. března 2008

Máme s paničkou smutnou novinu. V úterý 18. března jsme s paničkou náhodou našli našeho kocoura Montyho u silnice mrtvého. Chudáka zajelo auto, měl asi rychlou smrt, protože měl hodně rozbitou hlavu. Myslím, že za to můžeme trochu i my, protože nebyl vykastrovaný a takový kocouři nejsou skoro vůbec doma a pořád se toulaj. Jinak z toho byla panička hodně v šoku a ani se jí nedivim.
Možná si budeme pořizovat novýho kocourka, paňucha by chtěla zrzavýho mourovatýho kocourka a určitě by ho nechala vykastrovat, aby se toto už neopakovalo jako s Montym.
No a v ten samý den jsme šli na prochajdu s Baruškou a Sabčou. A jak se nám často stává tak jsme měli celkem smůlu, protože jak jsme přišli na pole tak začala neskutečná sněhová vánice. Jako mě to nevadilo, ale paničky z toho nebyly vůbec nadšené, takže jsme se utíkali schovat do takové menší aleje keřů, kde skoro vůbec nefoukalo a nesněžilo. Tam mi paňucha házela aportíky a já jsem jí je přinášel. No a jak to uviděla Baruška tak mi aport šlohla a nechtěla mi ho vrátit. Jako celkem jsem se divil, když nikdy v životě nic neaportovala a teď... prostě to odkoukala ode mně a celou procházku aportovala jak rozený retrívr přinašeč.
A další novina je ta, že se naší Fifině včera narodili čtyři malí králíčci. Dva černí a dva modří. Panička sice nějaký fotky má, ale hodí je sem až jich bude víc.
Jo a paňucha trošku aktualizovala takže se mrkněte do sekce aktualizace




16. března 2008

Za poslední týden se toho u nás moc nestalo, pořád bylo hnusně a nemohl jsem kvůli počasí s paňuchou ven. V sobotu to bylo celkem great, ale to jsme šli s paňuchou jen na zahradu, protože dělala extra velkej úklid - čistila a umývala králikům a morčatům misky a napáječky, nám prala kabáty, ručníky, utěrky a umývala misky atp.
No jinak jak jste si určo všimli tak paňucha trochu víc pohla s aktualizací stránek.
Tak zaprvé vyzdobila to tu velikonočními motivy a udělala mi nový jarní videjko na úvodní stránce, protože to starý už bylo out, ale nevypadá to tak když má na velikonoce byt pěkně hnusně. A oddělala písničku od Good Charlotte - World is black a nahradila ji novou od Linkin park - Leave out all the rest.
Jinak se hodně činila panička Laurinky a udělala videjko z naší prochajdy k Jalováku tak se můžete mrknout
zde. Moje paňucha si zatim na videjko čas nenašla, ale prej to brzy napraví.
Taky je aktualizována sekce
vzpomínáme, je tam přidána fotografie pískomila Trixe a taky je tam přidáno další morčátko, které dneska umřelo - je to děsný z 23 morčat zbylo paňuše jenom 9, tak doufáme, že je ta kokcidioza už konečně pryč.
Taky konečně panička dodělala sekci králíci takže se můžete mrknout
tady a aktualizovala sekci časopisy.
Každýmu koho máme v odkazech jsme poslali velikonoční přáníčko, ale u někoho nám přání nešlo odeslat, protože maj na webu napsanou špatnou mailovou adresu.... Jinak jestli se chcete podívat na naše velikonoční přáníčko tak se mrkněte
zde
No a myslím, že by to mělo být všechno.
Pac a pusu posílá Chesin



9. a 10. března 2008

Panička vzala mě, Betynu, Fíka a ještě Astu ( pro tu jsme zaskočili k paniččiné babičce) do zahrady a na pole. Samozřejmě paničku chytl zas amok a musela si nás vyfotit ze všech stran a taky pěkně všechny dohromady... Konečně jsem taky paňuchu překecal, aby už konečně vytáhla tu králičí kožešinu, kterou pro mě nasušila. Jednu mi navlíkla na dummy a druhou mám na vlečku. Panička mi natáhla za jeden den tři vlečky a všechny jsem pěkně po čichu našel - panička se strašně moc divila, protože jsem to dělal po prvé a měla strášně velkou radost, že mi to tak jde. No nevim proč se diví vždyť jsem přece loveckej pes a mám to v krvi né? Pak mi házela ještě dummíka a toho jsem jí ochotně donášel a jako obvykle jsem ho zase překusoval - panička furt na mě řve ať teho nechám, ale já nevim proč vždyť je to děsná švanda....
Fotky jsou tady


Prochajda s Laurou a Milčou k Jalovému dvoru (8. 3. 2008)

Konečně k nám přijely naše dvě nové kamarádky. Měly původně přijet už minulej týden, ale bylo pěkně hnusný počasí takže se nic nekonalo.
S Lauris jsme se náležitě přivítali a šli jsme k nám na dvůr kde si panička vzala věci a šli jsme na prochajdu. Měli jsme namířeno k Jalovému dvoru (Jalováku), kde jsou dva rybníky.
Nejdřív jsme šli přes pole, kde nám naše paničky házely aportíky a my jsme jim je jako správní přinašeči hnedka donesli. Pak jsme došli na začátek lesa a Lauris tam uviděla louži, která byla plná bláta a tak usoudila, že se v ní pořádně vyrochní. No a já abych nebyl pozadu tak jsem ji hned napodobil i když na Lauris jsem fakt neměl.
Potom jsme se po seřvání našich paniček vydali po lesní cestě na Jalovák, kde jsme s Lauris všechno prozkoumávali. Po příchodu k prvnímu rybníku nás nemohly paničky udržet, protože jsme chtěli jít s Lauris do vody, ale panička mě tam nechtěla pustit, protože k rybníku chodí rybáři chytat ryby a psi se tam pouštět nesmějí - je to hrozná škoda, protože voda je tam nádherně čistá, ale já jsem si to neodpustil a do vody jsem stejnak vlezl, protože mě už otravovalo jak nás furt paničky fotily.
Po cestě jsme potkali dvě husy, čtyři koně, tři kočky a strášně moc oveček. Lauris dvakrát prohnala kočky a málem přitom táhla paničku po zemi.
Ale nejvíc času jsme strávili u druhýho rybníka, kde jsme se pořádně vyřádili. Já jsem se pokoušel lovit ryby a kvůli nim jsem plaval doprostřed rybníka a Lauris sháněla kdejaký klacky a hledala myšičky.
Panička mi házela do vody klacíky a já jsem jí je všechny donesl. Lauris za mnou pak přišla a klacek mi šlohla takže jsem já na oplátku šel obsadit díru, kterou si tam tak pracně vyhrabala a nechtěl jsem jí tam pustit.
Až začalo být chladno tak jsme se vydali na zpáteční cestu. Paničky byly úplně vyřízené, protože celá cesta zpátky byla do kopce, ale my jsme lítali jak torpéda.
Když jsme přišli k nám domů tak jsme se občerstvili a já jsem si přinesl můj oblíbený uzel, že se jako budu s paničkou přetahovat. No, ale panička neměla jaksi náladu tak jsem se přetahoval s Lauris. Byl jsem hodně překvapený, že má takovou sílu a že moje škubání s ní ani nehne. Nakonec mi Lauris vyrvala uzel nebo spíš já jsem ho pustil a zahájila úhybné manévry abych jí uzel nesebral. Přetahovali jsme se zhruba půl hodinky a pak přijel pro Lauris a Milču odvoz domů.

Závěrem bych chtěl říct, že se nám prochajda nádherně vydařila a strašně moc se nám líbila a už se moc těšíme až si ji zase zopakujem.
Samozřejmě naše paničky fotily jako šílené a moje panička natáčela takže máme fotky a videjko sem panička hodí až bude mít trošku času.
Fotky najdete zde




Prochajda 7. března 2008 se Sabčou a Barčou

Dneska se panička domluvila se svojí kamarádkou Sabčou, že půjdeme na prochajdu. Sabča bydlí v Heršpicích jsou od nás zhruba dva kiláčky a má leonbergřici Barunku. Nejdřív se paničky bály nás k sobě pustit, protože Bára nemusí moc lidi a psy z toho důvodu, že když byla mladší tak po ní házeli nějaký děcka kamení a ona od té doby moc cizím lidem a psům nedůvěřuje. Nakonec jsem se lekl spíš trošku já, protože Barča je větší než já a já jsem dosud ještě tak velkýho hafana neviděl. No nakonec jsme se skamarádili až se paničky divily. Šli jsme na prochajdu na pole a panička mě házela aportíky, abych se trochu vyběhal a připravil se na zítřek, protože by k nám měla přijet Milča a Laura. Na poli jsme viděli asi pět srnek a přes dvacet zajochů, já jsem si jich samozřejmě nevšímal, protože jsem měl přece svůj balonek na šňůrce:-). Jinak to byla strašně pěkná prochajda a těšíme se s paničkou na další.

Jo a ještě mám další novinku. Panička konečně vytáhla ty nasušený kůže z králíka a navlíkla mi jednu na dummy. Já jako správný aportér jsem jí dumíka hned přinesl a panička měla radost, že mi kožešina nevadí. Zato Fík s Betynou lítali za kůží jak zběsilí - panička ji táhla po zemi a oni se jí pokoušeli zakousnout. No Fík si asi fakt myslel, že je to živej králik, protože s ní nakonec pěkně zatřepal.


Dneska se stala ještě jedna příhoda. Paniččin taťka nalíčil do kotelny past na myši, protože Betyna pořád štěkala a lezla pod skříň. No a dneska se tam ta myška chytla. Paniččin taťka nechal myš pod skříní a za chvilku se vrátil, že jí jako uklidí, ale po myši se slehla zem. Nakonec ji samozřejmě našel, kde jinde než u Betyny v pelíšku. Ta si ji musela hnedka přivlastnit a vůbec jí nevadilo, že myš je pořád ještě v pasti:-)))

Fotky najdete zde



2. března 2008

No za poslední týden se u nás nic zvláštního nestalo, akorát paničce konečně přišla knížka, kterou si objednala "Co má pes na jazyku - jak porozumět psí řeči" od Stanleyho Corena. Zatím se jí celkem líbí a je do ní docela zažraná takže až jí přečte tak vás bude informovat co si o ní myslí.
Jinak u nás celej víkend strašně pršelo a byl velkej vítr takže jsme nemohli jít na žádnou prochajdu. Jako mě by déšť nevadil, ale paničce jo a že prej bych byl jak čuně.
O víkendu k nám měla přijet Laura s paničkou, ale kvůli počasí se naše společná prochajda nekonala.
Panička mě začala včera učit nový trik - dá mi na čumák piškot a já ho mám na její povel vyhodit do vzduchu a slupnout ho. Zatím mi to jde celkem dobře, ale mám problémy s tím vyhozením...Vždycky ten piškot hodím za sebe místo toho abych ho vyhodil nad hlavu, ale myslím, že je to určitě chyba paničky, protože mi piškoty dává špatně na čumák. No budeme to muset ještě doladit.....


*********************************************************
Březen
*********************************************************


Prochajda s Laurou 19. února 2008

Takže bych měl začít asi od začátku co? Panička náhodně narazila na Laurinčin webík a začala si psát s Lauřinou paničkou. Zjistily, že od sebe bydlíme ani ne 20 km, tak se domluvily, že se někdy sejdem. Panička měla tento týden zrovna prázdniny takže se domluvily na úterý. Jako na potvoru dostala panička v pondělí 38° horečku takže se dopovala práškama, abychom tam mohli další den jet.
V úterý paničce bylo líp takže mě nakšírovala, vzala si batoh, který byl plný věcí pro mě, jako například pamlsky, aporty, voda, ručník, náhubek... A tak jsme s paničkou vyrazili na autobusovou zastávku. Zachvilku dojel autobus, vůbec se mi tam nelíbilo, jel jsem jím totiž teprve podruhé, bylo tam strašný vedro a taky mě furt štvaly ty blbý zatáčky. Panička měla strach abych se v busu nepoblil, ale zvládl jsem to celkem dobře. Po půlhodinové jízdě autobusem jsme vystoupili v Rousínově, kde na nás čekala paniččina kamarádka. Pěkně jsme se prošli a já jsem se vyvenčil a ani ne za půl hodiny mě panička zase táhla na zastávku, kde čekal autobus do Lulče. Autobus byl samozřejmě zase přetopený, ale jeli jsme jím jenom chviličku. Zhruba po deseti minutách jsme konečně vystoupili a na zastávce nás už čekala Lauřina panička Milča.
Zavedla nás k nim domů za Laurou. Hned jsme si začali s Laurou hrát až jsme málem podrazili nohy našim paničkám, protože jsme lítali jak zběsilí. Zachviličku jsme se vydali na krásnou pětihodinovou procházku samými lesy. S Laurou jsme blbli a lítali jak potrhlí. Laura pořád sháněla kdejaký šutry a klacky. A já pro změnu jsem furt sledoval paničku kam mi hodí můj oblíbený aport. Nejdřív si nás paničky furt fotily a otravovaly nás pořád s tím abychom si sedli na pařez, že si nás vyfotí. Já jsem tam teda pózoval, protože vím, že nemá cenu paničce zdrhat, ale Laura se nedala :) Pak Lauris našla u pařezu myší díru a tak jsme se dali do hrabání. Myš jsme sice nevyhrabali, ale zato jsme byli pěkně špinaví.
Milča nám potom házela ze svahu kameny a tak jsme hráli s Laurou hru Kdo bude první u šutru. Mě zachvíli přestala bavit a radši jsem se šel přetahovat s paničkou o klacek. Asi za hodinku jsme došli k jednomu potůčku. Já jsem samozřejmě neodolal a chtěl jsem vlézt do vody. Na břehu bylo bahno a na něm byl led tak jsem si myslel, že bude břeh zmrzlý, ale to jsem se spletl, zahučel jsem do bahna až skoro po krk. Panička mě pořádně seřvala a musel jsem se jít namočit celý do vody což mě vůbec nevadilo. Zachvíli jsme došli k dalšímu potůčku, kde jsme se s Lauris pořádně vyřádili ve vodě. Milča házela Laurince do vody klacky, ale já jsem ji vždycky předběhl a klacek vytáhl na břeh. Nakonec se moje panička naštvala a uvázala mě, protože prej ty aporty nejsou všechny pro mě a že Laura si vůbec nezaaportovala. Za nějakou tu chvilku mě panička zase pustila, protože jsem dělal strašnej bordel a tak jsem vlítl do vody a pokoušel se vytáhnout nějaký šutry a klacky. Hodně se mi hodilo potápění, který mě panička naučila v létě.
Až jsme se dostatečně vyblbli u vody tak jsme se vydali zase na cestu. Pak už se nic moc zvláštního na zpáteční cestě nestalo.
Obě naše paničky měly z procházky strašnou radost, protože si spolu hodně pokecaly a zjistily, že mají hodně společných zájmů a o to víc je mrzelo, že nebydlíme blíž u sebe.
Zpátky domů nás odvezl Milčin taťka. Seděl jsem v kufru a zase se mi to nelíbilo. V kufru jsem seděl poprvé a podruhé v životě jsem jel autem.
Milča s jejím taťkem šli ještě k paničce domů na kafčo a jsem se s mojím žaludkem zotavoval v mém pelíšku v kotelně pod stolem.
Na závěr bych jenom chtěl říct, že to byla moje nejhezčí procházka v životě a myslím, že můžu mluvit i za paničku, protože byla stejně nadšená jako já. Už se těšíme až si to někdy zopáknem.
Akorát panička nebyla ve středu moc nadšená, protože dostala znovu horečky a strašnou rýmu takže se teď léčí a nemůže jít se mnou ven.
Jinak obě paničky samozřejmě fotily takže máme plno
 fotek a moje panička si vzala taky svoji kameru, kterou dostala za vysvědčení takže máme i
video.




18. února 2008
Panička vytvořila novou sekci videa. Tak se určitě mrkněte. Zatím je tam jedno video, ale časem přibudou určitě další.

Lítačka za barákem a Koupačka

Dneska mě panička vzala na pole, které máme hned za barákem. Byl jsem plný energie, protože jsem nebyl asi čtrnáct dní venku, panička byla totiž nemocná. Byli jsme na poli zhruba hodinu a pak panička usoudila, že už by to stačilo, protože jí byla strašná zima. Já to nechápu, jak jí může být zima, když mě je horko a fouká svěží větřík, vždyť byl jeden stupeň nad nulou... Když jsme se vraceli domů, tak má velice šikovná panička hodila můj aport k sousedům na zahradu. Myslela si asi, že ten plot přeskočím nebo co. Nakonec musela plot přelézt a málem si roztrhla bundu...
Fotky jsou zde


Navečer se panička rozhodla, že nás vykoupe. Myslím, že to byl celkem blbej nápad nás tak otravovat, protože se nám to vůbec nelíbilo. První na řadu šla Betyna, pak Fík, kterej si ve vaně dokonce lehl a nakonec já. Byl jsem ve vaně celkem dlouho, protože panička měla velkou práci s tím než mi promočila úplně kožich. Mám totiž kožich jako vydra, takže voda po něm hladce sjede. Vypustila na mě skoro všechnu teplou vodu, docela jsem se divil, že byla ze mně voda ve vaně tak černá, vždyť mám zlatou barvu tak by měla být žlutá ne?
Fotky najdete tady



Mezinárodní výstava psů v Brně

V sobotu 9. února se jela panička podívat na MVP v Brně. Byla to její první výstava a strááášně moooc se jí líbila. Jela se tam podívat na labradory a hlavně na výmarské ohaře. Sešla se tam s Lenkou paničkou Giny z CHS výmarských ohařů de Donawitz od které by si příští rok vzala vytoužené štěndo. Gina z jedenácti fen získala známku výborná 3. Takže ještě jednou Gině moc gratulujeme. První místo obsadila její sestřička Eliška z CHS z Lulečských lesů a druhé místo obsadila také její druhá sestřička Eliz.
Panička samozřejmě musela prošmejdit na výstavě všechny stánky a porovnat všude ceny. Nabrala si plno letáků a časopisů, že měla plnou celou igelitku. Večer strávila tím, že brouzdala po netu a hledala nejnižší ceny výrobků, které si vyhlídla na výstavě. Ale mě vynesla výstava taky nějaké ovoce. Sice jsem tam nebyl, protože nejsu zvyklý na tolik psů, ale to se prý změní až bude mít panička auto, ale zpátky k věci. Panička mi přivezla velikej zelenej uzel a ještě Betyně, Fíkovi a taky mě mátovou tyčinku. Taky nám dovezla vzorek krmiva Platinum natural po kterém jsme se mohli umlátit. V těchto granulích je totiž 70% kuřecího masa a tak panička začala uvažovat, že by mi ho objednala. Doufám, že ji nějak překecám, protože mi fakt chutnalo.
Fotky jsou zde



********************************************************
Únor
*********************************************************

31. ledna 2008

Ve čtvrtek 31. ledna 2008 umřel Kikinek. Byl to křeček zlatý dlouhosrstý saténový. 14. února by měl 3 roky. Panička se rozhodla, že si už dalšího křečka pořizovat nebude, protože chce věnovat svůj čas mě a ostatním zvířátkům. Více informací se dozvíte v sekci vzpomínáme


19. ledna 2008

Tento víkend jsme na žádnou procházku nešli, protože předchozí den pršelo a panička si nechtěla zopakovat další "blátivou procházku" tak jsme zůstali doma a panička pomáhala svému taťkovi kácet na dvoře stromy. Místo těchto stromů bude stát bouda pro mě a pro budoucí štěňátko výmarského ohaře, kterého si panička přiveze příští rok domů. Musím se pochlubit, že jsem pomáhal nosit větve a taky nějaký latě. Na to jak jsem pracoval se můžete podívat ve fotogalerii.


Blátivá procházka

Dneska jako každou sobotu jsme šli s paničkou na tří hodinovou procházku na pole. Zrovna se začalo oteplovat a tak se začalo všechno blátit. Panička si myslela, že na poli bude jenom trošku blata, protože u nás žádnej sníh nebyl. No trošku víc se netrefila, bláta bylo všude požehnaně. Vypadal jsem jak velká hnědá koule a panička měla bláto i na vlasech, protože jsem se chodil otřepávat vždycky k paničce, to byla ale švanda - paničce to sice moc vtipný nepřipadalo, ale já jsem se náramně bavil. Když jsme přišli domů tak reakce paniččiny mamky byla "Cos s tím psem dělala? Vždyť vypadá jak nějakej kominík".
Fotky jsou zde


7. ledna 2008

Mám zase smutnou zprávu, paničce umřelo další morče. Jmenoval se Dejl a měl dva a půl roku - morče hladkosrsté. Více informací se dozvíte v sekci Vzpomínáme



Novoroční procházka 1.1.2008

Dneska jsme si byli zase projít s paničkou k lesu. Samozřejmě jsme zase procvičovali nějaké povely, ale dneska mě to tak nebavilo takže jsem paničku skoro vůbec neposlouchal. Ta byla naštvaná a řvala na mě jak rozzuřený tygr. Pak jsem to už nemohl vydržet a začal jsem teda poslouchat. To byste měli paničku vidět jak se z tygra stal hodný andílek.
O půlnoci mě vzala panička ven, divil jsem se proč tak pozdě. To musela být asi nějaká speciální chvíle a taky, že byla. Na obloze bylo strašně moc světla a to byla půlnoc to má být přece tma. Ty světýlka byli různě barevný, ale vždycky zachvilku shasli. No a ještě u toho byli takový strašný rany, ale mě to nevadilo, jsem přece lovecký pes a ten by se bát neměl. Panička mě strašně chválila, že jsem se vůbec nebál.
No a jestli chcete tak se mrkněte na
fotky za naší procházky.



************************************************************************
Leden
*************************************************************************



************************************************************************
--------------------------------------------------------------------------------------
**********************************************************


Rok 2008

********************************************************
-----------------------------------------------------------------------------------
********************************************************



Procházka 30. 12. 2007

Dneska jsme šli s paničkou na delší procházku do lesa. Cestou mi panička házela aporty a taky jsme chvíli cvičili vyštěkávání aportu. Panička byla se mnou strášně moc spokojená, protože jsem poslouchal na slovo a vyštěkávání mi šlo skvěle, ale největší radost jsem paničce udělal, když jsem vyštěkal kočku, ke které jsem paničku dovedl - teda než kočka usoudila, že jsme se k ní moc přiblížili, to pak vzala nohy na ramena. Na jaře mi panička zkusí schovat místo aportů králičí kůže a možná v průběhu roku sežene i nějakého zajíce nebo pernatou - no uvidíme, to je ještě moc daleko.
V lese to vypadalo jako v pohádce, sice tam moc snihu nebylo, ale na stromech byla nádherná námraza, takže bylo úplně všechno bílé. Mrkněte se taky na
fotky



29. prosince 2007

Musím vám oznámit jednu smutnou zprávu. Dnes 29. prosince 2007 mé paničce umřelo morče. Jmenoval se Jerry, bylo to morče rozetové a měl 4 a půl roku. Více informací se dozvíte v sekci Vzpomínáme






Vánoce 2007

Vánoce pánečci slavili o den dřív, protože paniččin taťka šel na Štědrý den do práce. Panička měla z dárků celkem radost, ale já jsem měl z těch mých dárků ještě větší.
Pod naším stromečkem jsme měli my zvířátka celkem padesát jedna dárků. Z nich převážná část byla pro nás psy, pak následovali křeček s činčilou, těsně za nima byli kocouři, pak následovali morčata a králíci a nejmíň dárků měli ptáčci.
Nejvíc dárků jsem dostal samozřejmě já. Největší radost jsem měl z hraček a z pamlsků. Dostal jsem taky výstavní vodítko, které paničce poslali jako dárek, když si objednávala z kynologického obchodu Bracco knížku Výcvik retrievera. Panička už se mě dva dny snaží naučit výstavní postoj (teda jako nevím na co mi to bude, když nemám PP - pořád jí říkám ať si ho šetří na výmaráka a mě ať učí něco jinýho), no zatím jsem pochopil, že mám stát, ale dál nic...
Určitě se mrkněte na fotky ať víte co jsem dostal pod stromeček.

 

**************************************************************************
Prosinec
*************************************************************************


 


7. července 2008

Po dlouhé době jsem paničku dokopal k aktualizaci fotek. No i když jsme stejně neměli dneska co na práci, protože skoro celej den pršelo. Na aktualizaci se panička vrhla odpoledne a dělala ji až do noci, jako vůbec jí to nezávidim, ale dobře jí tak, nemá mět v počítači bordel a má si všechny fotky ukládat do příslušných složek a né na plochu...
No a teď k novinkám. Zhruba před čtrnácti dny se u nás narodily dva vrhy králíčků a to Fifině a Zajdě. Každá má ve vrhu sedum králíčků většinou modré barvy a dva králíčci mají stříbrnou barvu jako výmarák (z toho byla panička uplně vedle :-D, ale barvu jako mám já tam nemá ani jeden králík....:-D). Ve fotogalerii Fifiny a Zajdy je zhruba deset foteček králíčků, tak se mkrněte.
Pak jsme s paničkou zjistili, že na webu nemají samostatné fotogalerie jednotlivá morčata, takže jsme to hned napravili. Zatím jsou u každého z nich  jenom dvě tři fotky, ale v brzké době to panička napraví a nafotí morčata pořádně. Takže na fotky Ferdy se podívejte tady, na fotky Chica zase tady, na fotogalerku Fleka tady, na fotky Chloupka tu, na fotečky Jeryny zde, na Lízininy fotky zde, na fotky Míši tady a na fotky Rodneyho zde. A to je od morčat zatim všechno.
U Fíka a Betyny je pět nových fotek a nakonec u mě je hafo novejch fotek, tak se na ně podívejte.
Jinak panička doplnila váhu štěňátek za 9. den a každému štěněti udělala fotogalerii, s kterou se štvala skoro půl dne, všechno najdete v sekci štěňata.
To je pro dnešek zatim vše.


1. července 2008

V sobotu jsem byla na výstavě psů v Brně. Jela jsem tam hlavně kvůli výmarům a taky abych koupila Chesterovi dumíka. Výstava se mě jako vždy líbila, ale měli by něco udělat s výstavními kruhy, které byly na sebe pořádně namačkaný, že se tudy nedalo vůbec projít. Jinak jsem přemluvila babičku a taťku aby jeli se mnou. Oboum se výstava taky moc líbila. Nejvíc mě pobavila babička, když uviděla saluku (chrt): "Panebože, to bych se bála, že mě ten pes druhej den zdechne jak je chudej." No měla jsem z ní dost.
Protože Chester měl v pátek další mininarozeniny (27. června jsem si ho jako štěňátko dovezla domů), tak jsem mu chtěla koupit dummyho. No samozřejmě jsem nezůstala jen u dummyho, tak jsem mu ještě koupila létající talíř z gumy, kterej jsem strašně dlouho nemohla sehnat a pak ještě nálepku labradora a výmara na zadní sklo od auta, který zatim nemám:D.
Na výstavě jsem potkala Lenku s Ginou (VOK), které si vyběhaly ve třídě mladých V1, CAJC (ještě jednou jim moc gratuluju) a pak šly běhat o BOBa a ten jim unikl jen o vlásek. Příště ho holky dáte :).
Taky jsem se šla mrknout na labíky. Jeden labík, kterého jsem zahlídla v kruhu vypadal jako Chester akrorát měl oproti němu malej hrudník, ale jinak byl moc pěknej. Moc dlouho jsem u labíků nebyla, protože jejich kruh byl přervanej a nebylo kde stát.
Potkala jsem nádherný Irský teriéry (toho jsem dřív chtěla, ale vyhrál výmar) a velšteriéry. U jorkšírů a afgánských chrtů jsem jen kroutila hlavou nad délkou jejich srsti. Nechápu jak se někomu může chtít je každej den česat, já bych na to rozhodně neměla nervy.
Jinak to byl moc super den, chtěla jsem jet ještě v něděli, ale nechtělo se mi ráno vstávat, tak snad příště.
Fotky z výstavy najdete zde

************************************************************
Červenec
************************************************************


29. června 2008

Před chvílí jsem dostala velice smutnou zprávu, že černé štěňátko s bílou náprsenkou umřelo.  Pravděpodobně bylo moc slabé :( a mamina se o něj nedokázala pořádně postarat.




28. června 2008

Tááák a dlouho očekávaný den je tu. Dneska se stal Chester taťkou. Ráno okolo sedmé hodiny se Ritě narodili první štěnda a poslední okolo druhé hodiny odpoledne. Celkem je štěňátek osum. Z toho šest černých a dvě žlutý. Čtyři černí pejsci, dvě černé fenečky a dvě žluté fenečky. Jeden pejsek má bílou náprsenku. Více informací a fotek štěňátek dodám během týdne až štěnda sama omrknu.
Dneska jsem byla na výstavě psů v Brně. Info napíšu později. Ještě jednou moc gratuluju Gině k CAJCíkovi.


21. 22. června 2008

Panička jela o víkendu do Lulče za Milčou a Laurou, takže budu muset vyprávění přenechat na ní, protože jsem tam nebyl, prej nesjem zvyklý na tolik psů a dělal bych tam bordel.
V sobotu jsem se vydala do Lulče, hodila jsem si věci k Milči domů a šly jsme s Laurou na prochajdu. Pak jsme se vrátily k nim domů a chystaly jsme se na druhý den ráno.
Ráno jsme vstávaly kolem páté a vyjíždělo se o půl šesté na výstavu psů bez PP a voříšků do Zlína. Do Zlína Laura snášela cestu celkem dobře, až ve Zlíně, se chudák dvakrát poblila. Cestu na cvičák, kde se konala výstava jsme nemohli najít, zeptali jsme se pěti lidí a z toho jeden nás místo na cvičák navedl do chovatelské stanice labradorů. Až ten poslední nás navedl správným směrem.  No samozřejmě, že jsme si udělali o cvičáku svůj názor než jsme tam dojeli, co to může být zač, když nikdo neví kde je...
Na cvičák jsme dojeli jako první o sedmi ráno. Pěkně jsme se usadili u kruhu, roztáhli stan a nastalo netrpělivé čekání. Pejsků bylo přihlášených okolo osumdesáti, byly tu dva kruhy, v jednom se posuzovali voříšci a ve druhém psi bez PP podle skupin FCI, což se mi líbilo, protože na některých výstavách se posuzují psi bez PP dohromady.
V osum hodin až do devíti byla přejímka psů a o půl desáté se začalo posuzovat. Nejdříve přišli na řadu veteráni a pak se teprve začalo posuzovat v obou kruzích. My jsme seděli u kruhu číslo jedna, kde se posuzovali psi bez PP, takže většina foteček je z tohoto kruhu. Nejlepší to měli samozřejmě psi, kteří byli ve skupině FCI jako jediní, takže získali automaticky první cenu, což se ve skupině osmé samozřejmě stát nemohlo, protože ta byla nejpočetněji zastoupená. Bylo zde pět labradorů, čtyři goldeni a jeden kokr. Celkem mě zklamalo zastoupení labradorů, protože ani jeden neodpovídal standardu. Všichni měli nevyvinutý hrudník, měli strašně vysoké nohy, celkově byli  tencí jako věchýtci a měli strašně malé hlavy, skoro tak úzké jako ohaři. Příště na výstavu vezmu Chestera, aby aspoň viděli mohutnýho labradora (samozřejmě vím, že má i nedostatky, ale podle toho co jsem viděla tam, tak se podobá standardu určitě víc než psi na této výstavě). Jinak u goldenů se mi jevila Laura jako absolutní jednička a myslím, že ze všech deseti psů byla nejhezčí. Nakonec jejich skupinu vyhrál kokr, na druhém místě byla Laura (takže Lauře ještě jednou moc gratuluju ke skvělému umístění) a na třetím světlá labradorka, která se podle mého z těch uvedených labradorů co tam byli podobala standardu nejvíc, takže s posuzováním jsem byla taky hodně spokojená. Jinak celou výstavu vyhrál zde zmíněný kokr, na druhém místě byl Malinois a na třetím kříženec.

Po skupině osmé jsme se zbalili, protože ta byla posuzována v pravé poledne v tom největším pařáku a do konce bychom tam my i Laura nevydrželi. Milčini rodiče se vydali do města za známými a my jsme šly k nedalekému rybníku, abychom Lauru trochu oživily. Tam jsme potkali pejskaře, kteří byli taky na výstavě. Milča chtěla Lauře házet dumíky, ale Laura byla tak unavená, že se na dummyho vykašlala, takže jsme ho musely z vody lovit klacky. No a nebyla by to Laura, kdyby si v rákosí nenašla to nejsmradlavější bahno a nevyválela se v něm. Měly jsme co dělat abychom se z té rychny nepoblily. Takže jsme strávily další půl hodinu tím, že jsme Lauru naháněly  do rybníka aby ten hnus ze sebe smyla.
Pak jsme se vydaly zpátky ke cvičáku, kde bylo vyhlašování vítězů. Já jsem to moc přála jednomu nádhernému ridgebackovi nebo ruskému černému teriérovi, ale jak už víte tak výstavu vyhrál černý kokr.
Kolem půl třetí pro nás dojeli Milčini rodiče (než přijeli tak si Laura zdřímla ve škarpě) a jeli jsme zpátky do Lulče.  Cesta byla úděsná, protože když se Laura pohla tak šel z ní smradlavý závan bahna a žabinců z rybníka.
Až jsme dojely zpátky do Lulče a zkopírovaly fotky do počítače, tak jsme s Milčou šly k paní Mittnerové (ta Milči hodně pomohla s postojem a ostatními věcmi týkajících se výstav)  vrátit výstavní vodítka a pochlubit se s úspěchem, ale nebyla doma tak jsme se vrátili zase zpátky a Milčin taťka mě pak odvezl domů.
Můj dojem: Výstava byla fakt super, moc jsem od ní nečekala a spíš jsem se obávala, že budem zklamaní, ale byla dobře zorganizovaná a rozhodčí byli v posuzování fakt dobří. Akorát nemuseli vystavit ceny hned ráno a nechat je tam přes poledne na tom pařáku, konzevám to podle mě asi moc neprospělo a granulím taky. Byl to super den, teda kromě toho hnusnýho pařáku, kde jsem se teda pěkně spálila. Na příští ročník beru Chestera určitě sebou.
Fotky jsou zde





19. června 2008

Dneska je tu další aktualizace. Nic se u nás neděje, nudím se, protože se poslední měsíc panička drtila do školy a stejnak jí to bylo v těch předmětech co potřebovala vylepšit na prd, jsem jí řikal, že kdyby se na to vykašlala a věnovala se něčemu smysluplnýmu, třeba mě :D, tak by to vyšlo na stejno :D .
Jinak narození štěňátek se kvapem blíží, příští týden v pátek to budou přesně dva měsíce, tak uvidíme kdy se štěnda narodí.
Už se taky moc těšim na příští týden, paniččina kámoška si domů doveze malou sedmitýdenní pitbulí slečnu, tak se budu mít aspoň s kým vyblbnout.
No a nakonec vás musim informovat o tom, že se na mě panička tento víkend pěkně vykašlala, protože pojede v sobotu do Lulče za Laurou a Milčou a mě nechá samotnýho doma - no chápete to? V něděli je totiž ve Zlíně výstava psů bez PP, tak tam pojede dělat Lauris a její paničce společnost a fotografa:). Pojede to tam vomrknout jak to na takovejch výstavách pro pesany bez PP chodí a prej když se jí zalíbí tak mě tam vezme příště taky. No doufám, že se jí to líbit nebude, já se nikde vystavovat nebudu, to ať si cvičí za rok na výmarákovi a né na mě...
Taky máme nějaký fotky jak hledám na poli, jak jsme se byli mrknout v lese a taky musela panička zdokumentovat jak línám. Prej si ty chlupy schová a nechá si z nich udělá svetr, jestli tak budu línat dál, tak prej si už bude moct otevřít obchod a prodávat svetry:D:D:D
Fotky najdete
zde






8. června 2008

Konečně po dlouhé době jsem paničku dokopal k nějaké aktualizaci i když je pravda, že se za tu dobu od posledních novinek u nás nic extra nestalo. Buď jsou pořád vedra, což teda moc nemusim a nebo bouřky což taky moc nemusim, protože pak nemůžu jít s paničkou ven. Jinak cvičíme s novým dumíkem co jsem dostal k narozkám a pomalu, ale jistě přestávám překusovat.
Jinak máme fůru novejch fotek. Fotečky panička doplnila i k ostatním našim zvířecím členům a to k
Astě - je jich jen pár, k Betyně - no tam je jich už víc a Fíkovi - poslední fotky jsou nejhezčí, protože v jedné ruce držela panička foťák a v druhé salám a tím docílila toho, že se jí konečně Fík díval do objektivu a ne do země jak obvykle:) . Pak přidala fotky k Figovi s kterým byla v pátek na zahradě a kvůli němu mě zavřela na dvůr abych ho prej neotravoval, byl jsem samozřejmě hluboce uražen, já a otravovat? .... Nějaký fotky jsou přidaný i k Fifině, taky k Zajdě, Sisině a Šedině. Akorát u Zajdy, jak jsou na fotkách ti dva pěkní modří králíčci, tak ti nám asi před čtrnácti dny, když tak hodně pršelo prokousali díru v pletivu od králíkárny a zdrhli. Takže o nich nic nevíme, asi je pravděpodobně zadávila kuna. Zhruba za čtrnáct dní by se nám měli narodit další králouši, tak jsme s paničkou zvědaví kolik jich bude.
Na příští týden si panička plánuje, že pořádně nafotí morčata, takže během příštího týdne by mohli být fotky na rajčeti, ale nezaručuju to...
Jinak teď chodíme každej den s paničkou k babičce a k nám na zahradu sbírat jahody a já u toho vždycky asistuju. Sedim na chodniku a panička mi hází jahody, když vidí, že už fakt hodně slintám což je každý dvě minuty:)
Joo a vlastně máme jednu novinku. V pondělí byla u nás na návštěvě Rita s pánečkem a byli u veta na prohlídce, ten nahmatal nějaký štěňátka, takže je to oficiálně potvrzený, že by štěnda měli být (více v sekci štěňátka). Kdo má z vás zájem o štěnda tak pište:) Jinak máme
fotky z návštěvy Rity a taky fotky, který panička nafotila od poslední aktulizace, určitě se na ně mrkněte jsou fakt super, ale samozřejmě doporučuju podívat se uplně na všechny, ne jenom na ty moje, protože to by je sem panička nemusela pracně tři hodiny všechy kopírovat....


**********************************************************
Červen
*******************************************************



23. května 2008 aneb oslava mých narozek

Dneska konečně nastal významný den a to oslava mých třetích narozenin. Panička už od včerejška kuchtila dortík. Strášně moc jsem se na něj těšil. Udělala ho podle receptíku od Huggyho, ale trošku si ho upravila. Místo jednopatrovýho mi udělala hned pořádnej dvoupatrovej dort, však uvidíte sami.
Nejdřív nastalo jako obvykle focení, už mě s tím panička leze na nervy, zrovna ještě když musím trpět a dívat se na dort, kterej tak nádherně voní, to je prostě týrání!!!
Nakonec focení netrvalo dlouho, ale musel jsem ještě počkat než dostane svůj díl Betyna s Fíkem. No co vám budu povídat, panička to s tím rozdělením trošku víc přepískla... Betyna se dortu tak přežrala, že vypadala jak malej sud a po Fíkovi jsem to musel pak dojídat ještě já. Betynu jsme museli hlídat, protože by mi sežrala i ten můj podíl, takovej je to nenažranec a to váží jenom třiapůl kila...
Dortík mi moc chutnal, ale nevěděl jsem kde ho mám začít jíst, tak mě musel paniččin taťka ukrajovat kousky dortu. Nakonec jsem ho stejnak celý nesnědl, protože byl fakt velkej, takže ho budu dojídat ještě zítra.
Jo a vlastně jsem vám zapoměl říct co jsem dostal za dárky že? Tak kromě dortu jsem dostal půl kila pamlsků, pak plněný pamlsky od Candies, aportovací balonek na šňůrce, modrý reflexní obojek reddingo, modrou známku na krk reddingo, velkou žvýkací kost a 1200 gramovýho dummyho. Z dárečků jsem měl fakt velkou radost, ale asi největší jsem měl z balonku a dumíka, akorát se mi moc nelíbí, že mi panička koupila zrovna kilovýho, je to totiž strašně těžký - je na mě naštvaná, že všechno překusuju... no uvidíme, jestli s ním něco docílí:)
Jinak máme samozřejmě fotečky z oslavy, které najdete jako obvykle na
rajčeti. A taky máme video, jak do sebe házim dort, které je tady. No a ti z vás, kteří se ještě nemrkli na předchozí fotky, tak se na ně určo mrkněte, protože jsou fakt moc pěkný. Odkaz na ně máte v článku z 22. 5.
Tak to je asi všechno, jinak ještě jednou všem moc děkuju za milá přáníčka k mým narozkám




22. května 2008


Po dlouhé době zase aktualizace, ale teď musim paničku fakt omluvit, protože je celej týden doma a má horečky, takže se to dá celkem pochopit, že sem nic nepřidala...
Trošku víc jsme předělali úvodní stranu a ankety z ní šouply do samostatné rubriky, která je v menu.
A teď nějaký novinky, který se za těch 12 dní od poslední aktualizace staly. Panička pořád a neustále zkouší co ten její novej foťák vydrží a fotí a fotí a fotí, takže máme na rajčeti novejch fotek habaděj. Ty první jsou před naším barákem, kde paničce pózuju. Pak tam jsou tři fotky jak si na mě Betyna užívá... no víc to komentovat nebudu, podívejte se sami, tak mě otravuje každej den. Pak je tam pár fotek z našeho "posezení", tak tomu místu páníci říkaj, každým rokem v létě tam udí a grilují masíčko. Najdete tam i nějaký fotky s mýma nejoblíbenějšíma hračkama a taky uvidíte jakej jsem atlet - pro balonek vyskočím fakt vysoko... Zase je tam pár fotek z naší zahrady a nakonec fotečky jak jsem byl u paničky v pokoji. Ještě panička musela zdokumentovat jednu situaci. To zrovna pršelo a za paniččiným taťkou přijeli Jehovisti ho zase otravovat s jejich letákama a novinama, teď už se o to ani moc nesnaží, ale nechali ty noviny u bránky. No a jak přestalo pršet tak mě panička vypustila na dvůr a já jsem jí ty noviny donesl, ta ze mě měla dost... rychle si valila pro foťáka aby mě vyfotila. Já jsem se cítil strašně důležitě s těma novinama a tak jsem s nima po dvoře obcházel deset minut. Nakonec mě je panička vzala, abych je prej neroškubal, nevím co si o mě jako myslí, já a něco roškubat? tsss...
Jinak se za těch dvanáct dní u nás nic zvláštního nestalo, protože bylo furt hnusně a nedalo se jít ven, takže jsme museli trčet doma a do toho ještě panička onemocněla....
Moje narozeniny, který jsem měl přesně před týdnem ve čtvrtek jsem ještě neoslavil, protože dárečky, který jsem měl objednaný na netu dorazí až zítra, takže bude i oslava. Mimochodem ještě jednou děkuju moc za milá přáníčka od vás všech k mým narozkám. Dneska už mi začala panička dělat dorta. Půlku už má hotovou a zítra ho dodělá - už se nemůžu dočkat, takže buď zítra nebo pozítří čekejte na info a fotky z oslavy. Taky panička během zítřka nebo pozítří hodí na rajče fotky jak pokračuje stavba mojí nové boudy a taky jak nám včera vařila naše oblíbené jídlo. A možná ji přemluvím, aby konečně přidala Betyně, Fíkovi, Astě, Figovi a všem ostatním fotečky do jejich fotoalb - má jich nafocených fakt mraky takže se máte na co těšit.
Toť pro dnešek vše.
 




10. května 2008
Včera si paňucha koupila konečně pořádnej foťák, takže už mě nebude fotit mobilem. Samozřejmě by to nebyla moje panička aby ten foťák hned v pátek nevyzkoušela. Nafotila super fotky a výběr těch nejlepších z pátku a soboty hodila na rajče.
Taky jsme šli v sobotu na prochajdu. Sešli jsme se s Barčou a Sabčou. Barča mi zase šlohla můj balonek na šňůrce a pořád ho žužlala nebo nosila své paničce. Mě natáhla panička jednu vlečku zajíčka, kterou jsem jako obvykle hnedka našel, no a pak mi házela aportíky.
Všechny fotečky najdete
zde



Luleč 2. května 2008

Konečně nastal den na který jsem se já i panička mooc těšili. Měli jsme jet na prochajdu s Milčou a Lauris.
Chystání proběhlo stejně akorát s tím rozdílem, že paňucha nebyla nachcípaná jak minule, takže to bylo OK. Po cestě na bus jsem se málem porval s basetem, no co nemá si na mě hošánek vrčet, chytat mě pod krk a vyskakovat si na mě. Naštěstí zakročil jeho pán takže se rvačka nekonala.
Jízda autobusem byla vcelku poklidná, už jsem si zvykl na zatáčky a prudký brždění, takže jsem celou cestu ležel paničce u nohy. No vlastně, vždycky když se otevřely zadní dveře, tak jsem chtěl vystoupit, ale pak asi po tom co se dveře otevřeli po páté a panička furt stála na místě tak mě došlo, že se eště asi nevystupuje.
Dojeli jsme k Lauře, tam jsem se občerstvil studenou vodou a pelášili jsme na naši desetikilometrovou prochajdu, která trvala zhruba pět hodin.
Nejdřív jsme šli do takovýho šílenýho kopce, ten se dal přežít, jako mě nevadil, ale paničkám celkem jo :) . Měli jsme naplánovanou cestu k Hartlovce, je tam totiž voda, kde se můžem koupat. Tam jsme strávili celkem hodně času. Já jsem si vyzkoušel aportovat dummy z vody, který mi půjčila Lauris. Bylo to supr, takže mi panička slíbila, že pokud budu hodný tak dostanu dummíka na narozeniny, ale prej těžšího, protože půl kila unýst je pro mě hračka. Samozřejmě, že jsem chtěl donýst všechny aporty jenom já, takže se na mě paničky domluvily a házely aport nejdřív mě hodně daleko a Lauře jako druhé a trošku blíž. No mě to pak nevadilo aspoň jsem si pořádně zaplaval. Nejvíc mě tam ale štvalo to, že byly všude okolo skály a blbě se mě lezlo ven, však uvidíte na fotkách sami. Až nás paničky odtrhly od vody tak jsme se vydali do Pístovic k dalšímu rybníku. Cestou jsme narazili na klády takže nás tam paničky nahnali a zase nás začali fotit, já jsem se pak už naštval a skočil jsem úplně z vrchu dolů, panička se divila, že se z té výšky nebojím a ještě mě sprdla, že prej si ještě něco událám... Pak jsme šli lesem, kde jsme si s Laurou hledali klacíky a paničky nám je házely. V Pístovicích jsme hupsli do rybníku a zase jsme s Laurou plavali. Lauris si tam vytrhla rákos i s kořeny a na břehu ho úplně rozkousala, je to šílená ničitelka:) . No a z Pístovic jsme se vraceli zpátky, ale jinou cestou. Odpočli jsme si na louce za kostelem sv. Martina a vrátili jsme se domů k Milči a Lauře. Po cestě domů nás ještě obě naše paničky sprdly, protože Laura nechtěla furt přijít a chtěla po Milči aby jí hodila šutr a já jsem pořád táhl na vodítku až jsem paničku shodil na zem, ta mě pak seřvala, ale měl jsem štěstí, že mi nedala výprask, protože jsem už fakt hodně zlobil.
Když jsme došli domů tak jsme se uvelebili na dvoře. Milčina mamka přinesla paničkám občerstvení a nám dala Milča, aby jsme neotravovali žvýkací kostičku, ale já jsem ji nechtěl a celou dobu jsem je sledoval jak se tam cpaly párkama, ani kousek mě nedaly... No a pak mě panička někam zdrhla a nechala mě tam samotnýho s Laurou. Já jsem na sebe musel upozornit, že mě tam zapoměla tak jsem začal štěkat. Pak jsem zjistil, že na mě panička mává z okna, šly totiž s Milčou dát fotky do počítače, tak jsem vyskočil Lauře na boudu a díval jsem se na paničku v okně.
Zachvíli nás paničky vzaly ještě chvilku ven na louku, kde jsme aportovaly balonky na šňůrce. Panička si tam odložila batoh na zem a házela mě aport, okolo jel nějaký pán na kole, tak jsme si ho nevšímali, no a zachvilku si panička šla pro batoh a on nikde. Tak to v paničce úplně hrklo, protože tam měla kameru a další věci a doma by z toho byl pěknej průser. Napadlo nás, že ho musel vzít ten pán na kole, tak jsme se rozběhli po cestě kterou jel a on se vracel zpátky z batohem a s omluvou, že si myslel, že ho tam zapoměl jeho kamarád, protože on měl stejnej batoh jako my. No chápete to? Nejdřív se nás snad měl zeptat jestli je ten batoh náš a pak ho vzít pryč... ale i tak měla panička hroznou kliku, že jí ho vrátil.
Po této příhodě jsme šli radši k Milči a Lauře, kde na nás čekal její taťka, že nás hodí domů. Dom jsme přijeli o půl desáté. U nás nebyl nikdo doma, rodiče byli v práci, takže si mě Betynu a Fíka vzala panička do pokoje, kde jsem spal jak zabitej.
Prochajda se nám strašně moc líbila a už se těšíme na další.
Fotky najdete
zde.

********************************************************
Květen
*********************************************************


28. dubna 2008

Takže dneska sem o čtyřech hodinách přijela nevěsta znovu na krytí. Vypadalo to celkem dooost bledě, protože když Chester na Ritu naskakoval tak se ani nezastavila a šla dál, takže Chester za ní hopkal jak zajíc. Samozřejmě, že ho to zhruba za půl hodiny unavilo, takže jsem usoudila, že ho nechám chvilku odpočnout. Pak jsme je po chvíli pustili znovu, no a to bylo zase nastejno. Když už jsme se na to nemohli fakt dívat, tak jsme Ritu přidrželi, ale Chesin usoudil, že jako když ji budeme držet, tak že on za ní jako nepůjde. Tak jsme je nechali radši napokoji, ať si to vyřeší sami. Další půl hodinu si chtěla Rita hrát a furt Chesterovi zdrhala. Zhruba po páté hodině jsme fakt usoudili, že už to nemá cenu a jenom jsme doufali, že z toho včerejšího krytí něco bude. Tak jsme se chtěli jít loučit, otevřeli jsme bránku od dvora a oba dva vyběhli ven. Už jsme chtěli jít dolů k autu, ale ti dva si to namířili do zahrady, tak jsme se vydali za nima a co nevidíme, Rita stojí jak přikovaná a Chester se s ní konečně po dlouhé době úspěšně spojil. Aby jsme nad nima měli nějakou kontrolu, tak jsme je oba radši drželi. Dnešní svázání bylo rozhodně jedenkrát tak delší jak to včerejší, takže to mohlo být kolem 20 až 25 minut. Teď jenom doufejme, že se všechno povede a Rita zabřezne. Máme taky nějaký
fotečky, sice to na nich vypadá, že za ten jeden den Chester Ritu nakryl snad 5x, tak se nenechte mýlit, to byli jen neúspěšné pokusy, svázání proběhlo na dvou posledních fotečkách.
Vím, že je na to ještě moc brzo, ale kdo by měl zájem o štěniska, tak mi napiště na mail nebo do návštěvní knihy. Jedno štěně je již zamluveno, půjde do Dolních Dunajovic, odkud pochází Chester, za Týnou, Chesterovou matkou a babičkou štěňátka. Mimochodem Rita bydlí ve Slavkově u Brna.
Tak to je pro dnešek vše a určitě vás budu informovat, až se dozvím, že je březost potvrzena


27. dubna 2008

Dneska okolo půl čtvrté k nám přijela Chesterova nevěsta, černá labradorka Rita. Chester s Ritou se nejdřív oťukávali a hráli si spolu a pak následovalo krytí. Na začátku to vypadalo dost bledě, protože se chudák Rita nějakým zvláštním způsobem přetočila, spadla na záda a začala pištět. Tak jsme museli rychle zakročit a Ritušku postavit zpátky na nohy. Radši jsme je po dobu spojení drželi za obojky, protože měli oba tendenci si pořád sedat, spojení zhruba trvalo okolo 10 - 15 minut. Pak si oba ještě chvilku hráli a Rita nás zhruba po hodinové návštěvě opustila. Zítra přijede na druhé krytí, tak doufám, že se všechno povede. Nafotila jsem nějaké fotky tak se můžete podívat zde.



26. dubna 2008

Panička se pustila do malé změny stránek, jak jste si určitě všimli je změněné logo a pár foteček, pak panička přidala nové fotečky do odkazů na labradory a výmary, no a trošičku je upravila + přidala tři nové odkazy do těchto dvou sekcí. Dneska jsme šli na prochajdu na pole pak jsme se vydali za Heršpice na terasy. Tam mi panička házela aportíky, ale nakonec jsme se museli rychle spakovat, protože jsme zahlídli tři myslivce. Doteďka máme s nima jen samý blbý zkušenosti, protože nás pokaždé seřvali, že nemáme na poli co dělat, takže jsme s paňuchou rychle zdrhli a dobře jsme udělali, protože za nedlouho poté co jsme odešli tak začali střílet na zajíce a bažanty. Vydali jsme se domů, ale zase po jiném poli které bylo zarostlé docela dost vysokým obilím. Asi po deseti minutách se paňucha začala divit jako proč mám mokrý nohy a břicho a konečně si všimla, že je pole postříkaný nějakou chemií, takže jsme odtama okamžitě šli pryč. No řeknu vám, že to byl pěknej hnus v tom aportovat, protože ten postřik nechutně štípal do jazyka. Panička mě musela vzít k rybníku kačáku abych ten hnus ze sebe smyl. Já jsem z toho měl velkou radost, že můžu jít do vody, ale panička z toho moc nadšená nebyla, protože rybník není zrovna nejčistší....
Máme taky nový fotky z pátku, ale je jich jenom pár. Najdete je tady.
A mám pro vás ještě jednu velkou novinu. Zítra, teda v neděli by k nám měla přijet nevěsta. Černá labradorka Rita, která je jenom o jeden měsíc mladší než já. Pokud budou nějaké fotečky tak je sem zítra dáme a určitě se tu dočtete nové info.




20. 4. 2008

Ahojky, máme tu pro vás další aktualizaci. Panička za poslední týden nafotila hodně fotek a konečně dneska je hodila sem na web. Máme nové fotečky
prvního vrhu králíčků od Fifiny, no spíš králíčka, protože zbyl z pěti jen jeden a to ve stáří 24 dní. Dále pak prvního vrhu od Zajdy ve stáří 21 dní a prvního vrhu od Sisiny ve stáří 15 dní. Pak má ve své složce nové fotky i Figo. Pak jsme dodali fotky z roku 2008 k Astě a dvě nové fotky má ve své složce i Betyna.
No a dneska 
vyfotila panička i mě. Dávala mi furt na hlavu a na krk jakejsik věnec z takovejch voňavejch žlutejch kvítek, prej se tomu říká pampelišky, tak ze mě udělala pampeliškovýho krále.
Taky už se konečně panička s jejím taťkem vrhli na výstavbu mojí a výmaráčkovi boudy. Spíš jenom měřili, tak jsem se tam musel jít podívat a to by nebyla panička aby mě zase nějak nazaúkolovala, musel jsem totiž nosit klacky... no ale mě to vůbec nevadilo, já nosím věci rád, jsem přece retrívr přinašeč ne?
Taky jsme tento týden chodili ven trošku cvičit a panička úplně zírala, protože jsem na slovo poslouchal, to víte za pamlsek udělám všechno. Prej jestli to tak půjde dál tak bude ten nejšťastnější člověk na světě.
Tak to je pro dnešek asi vše. Zatím se mějte! Ahoj váš Chesi a panička





13. 4. 2008

Konečně nějaká aktualizace po dlouhé době. Nejdřív vám něco povykládám o našich králíčcích. Ve středu 26. března se Fifině narodilo pět králíčků, dva černí a tři modří, ale po týdnu se přestala o ně starat, nezakrývala jim hnízdo a shodou okolností bylo ráno okolo nuly, takže všichni kromě jednoho umrzli. Panička si vzala posledního zbylého králíčka domů do tepla a k Fifině ho dávala jednou denně, aby se napil. Teď je z něho už pěknej macek a začíná už žrát trávu. Jeho fotky najdete
zde.
O tři dny později se narodilo Zajdě sedm králíčků, ale tři nedala do hnízda takže umrzli. Zbyli teda čtyri, jeden černý, jeden divoce zbarvený, jeden modrý a jeden perlový. Zajda se o králíčky zatím pěkně stará a začínají už taky sem a tam oždibovat pevnou stravu. Jejich fotky jsou
tady.
V pátek 4. dubna se narodilo Sisině sedm králíčků. Dva jsou černí, dva mají divoké zbarvení, dva jsou stříbrní jako jejich matka a poslední je modrý. Fotečky jsou zde.
No a dneska jsme dali připustit Šedinu, takže za měsíc čekáme další přírůstky. Její fotky jsou zde.


Taky vzala jeden den panička Figa ven a nafotila pár fotek tak se na ně můžete podívat.


Minulou sobotu jsme byli s paničkou, Sabčou, Barčou a Míšou na prochajdě u Jalováku. Já jsem se tam zase koupal a samozřejmě jsem úplně ignoroval ty malý klacky co mi panička házela do vody a schválně jsem z vody vytahoval pětimetrový větve. Párkrát mě je tam sice hodily, ale pak jsem musel zůstat u těch malých. Taky jsem se jim pěkně pomstil - vždycky když jsem vylezl z vody tak jsem je všechny pořádně nahodil... Nazpátek jsme šli do takovýho šílenýho kopečka. Panička ho nezvládala vylízt, tak si mě dala na postroj a já jsem ji vytáhl nahoru. Ta měla ale pohodlíčko. Zato Sabča musela táhnout Barču nahoru. Nafotili jsme taky pár
fotek...


Druhý den chytl paničku amok a začala nás všechny fotit. Na moje fotky se podívejte zde, na Betyniny tady a na Fíkovi zase tady...


A tento pátek k nám přijela na návštěvu Míša a Tomáš, tak jsme je vzali na prochajdu k Jalováku. Panička s Tomem se střídali v házení aportů na poli. Až jsme došli k Jalováku tak mi většinou házel aportíky Tom, ale on je házel strááášně moc daleko, ten není jak paňucha, ta házet oproti němu vůbec neumí :) Mě se ke konci nechtělo vůbec tak daleko plavat, takže jsem ukecal paničku, ať mi chvilku hází ona. Máme taky pár fotek takže se na ně můžete mrknout.


Betyna začala hárat a panička je ze mě a z Fíka pěkně na mrtvici, protože celý den štěkáme a vyjeme. Chceme totiž jít za Betynou, která je doma a my musíme být na dvoře... Panička zkusila pustit Betynu ven za náma, ale zachvilku ji zase zavřela, protože jsme ji s Fíkem olízali od hlavy až k patě....


************************************************************************
Duben
*************************************************************************



Jalovák 30. 3. 2008


Protože byl dneska den jak stvořený na procházku, tak se paňucha a Sabča rozhodly, že půjdem na nějakou delší prochajdu. Volba padla na Jalovák, protože panička chtěla abych se i trochu vykoupal.
Vyšli jsme ve dvě hodiny a vrátili se až vo půl sedmé. Nejdřív jsme šli po poli, tam mi panička házela jako obvykle aportíky. Potom jsme šli lesem, kde mě musela paňucha vyfotit na dřevěných kládách a na zelené travičce.
No a pak jsme vyšli u rybníka. Panička mě nemohla udržet, protože jsem viděl vodu, ale nechtěla mě pouštět, protože se tam koupali další dva labíci, tak jsme se šli podívat na koníčky.
Zachvilku jsme se vrátili zpátky a cestou jsme potkali kolem deseti labradorů a pěti malých pejsků.
Panička mi u rybníka našla klacek a já jsem s chutí skoro dvě hodiny v kuse aportoval. Baruška ve vodě neplavala, ale chodila se tam jen napít. Sabča se pořád snažila, aby si Barunka zaplavala, ale její snažení se moc nepovedlo, protože se jí svezla noha a spadla do bláta a málem i do rybníka. No a pak to chtěla u hráze s Barčou skusit ještě jednou, ale to si Barča suveréně nakráčela na konec hráze, která je široká cca 50 cm. No chtěl bych viděl leonbergera, kterej se na tak malé ploše votočí. Nakonec musela jít Barča pozpátku, aby se dostala na břeh. No a já jsem si mezitím našel čtyřmetrovej klacek a furt sem ho nosil. Pak sem paničku přesvědčil, aby mi ho hodila do vody. Ta si musela přizvat na pomoc Sabču, protože by ho tam sama nehodila.
Až jsem se pořádně vyblbnul tak jsme se šli podívat k druhýmu rybníku, kde jsme byli minule s Lauris a Milčou. Ten byl úplně vypuštěnej, protože tam byl výlov ryb. Bylo tam pořádný blato takže jsme šli radši rychle pryč abych tam nevlezl.
A nazpátek jsme šli do takovýho šílenýho kopce. Panička se měla dobře, protože si mě dala na postroj a já jsem jí vytáhl až nahoru, ale horší to měla Sabča, protože ta musela táhnout Báru.
Se Sabčou a Barčou jsme se rozloučili v Heršpicích a nás čekala ještě asi dvou kilometrová cesta domů.
Prochajda se nám úplně skvěle vydařila a už se těšíme na další. Sice jsem strášně unavený a paňucha taky, ale za ty skvělý zážitky to stálo.


Fotky jsou tady